„Autori publikácie sa podujali ponúknuť čitateľovi obraz o vývoji organizácie samosprávnych komôr
na území Slovenska od ich počiatkov v roku 1875 až po ich prerušenie v roku 1948. Vývoj
advokátskych komôr na našom území prešiel niekoľkými obdobiami, ktoré boli, prirodzene,
ovplyvnené aj štátoprávnym vývojom v našej histórii. Tieto obdobia autori zoradili chronologicky a za
míľniky zvolili významné zmeny v živote advokátskych komôr na území Slovenska. (...) Vzhľadom na
nedostatok literatúry v tejto oblasti museli autori uskutočniť podrobný archívny výskum a vo svojej
práci čerpajú predovšetkým z archívnych dokumentov. (...) Takéto reprezentačné dielo (formou
i obsahom) sa určite zaradí medzi významné právno-historické práce a je najmä obohatením
poznania dejín slovenskej advokácie.“
doc. JUDr. Jozef Vozár, CSc.
„SAK a vydavatelství VEDA zvolily pro monografii o advokátních komorách na
Slovensku v letech 1875-1948 kolektiv zkušených autorů, kteří o dějinách advokacie
pravidelně publikují, a jejichž práce se setkávají tradičně s pozitivním ohlasem. Pro práci o
historii advokacie je zde přínosná symbióza autorů, kteří jako advokáti sami praktikují, a
právních historiků z akademického prostředí a dalších vědeckých institucí. Text je pak
prodchnut specifickou advokátskou atmosférou na jedné a badatelskou pečlivostí při
heuristice na druhé straně.
Recenzovaná monografie je prvním komplexním zpracováním dějin advokátních komor
na slovenském území, má domácí primát v linii dějin advokacie věnované stavovské
samosprávě. Slovenská historiografie se tak v zemích bývalého Rakouska-Uherska úspěšně
řadí k rakouské a polské, zabývající se dějinami advokátních komor v bývalém rakouském
záboru rozděleného Polska. Nutno uznat, že obdobná práce o advokátních komorách
v českých zemích, ač jsou například zpracovány medailonky většiny prezidentů těchto komor,
dosud bohužel chybí. (…)
Text tohoto druhu by nebylo možné napsat „pouze“ o advokacii. Autoři prokázali,
zdánlivě nenápadně mezi řádky, hlubokou znalost slovenských, československých i
maďarských dějin, text by takto nenapsali bez - českému čtenáři méně přístupné - maďarštiny,
kterou využili nejen při zpracování tištěných pramenů, ale též rozsáhlého archivního
materiálu. Kniha takto pojatá a napsaná bude mít dlouhou „trvanlivost“, stěží se bude hledat
autor, který by napsal o mnoho více, proto se stane na dlouhou dobu dalším stěžejním dílem
mezi publikacemi o historii nejen slovenské, ale též evropské advokacie.“
JUDr. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D.